Poruchy příjmu potravy

Hlavní příčinou poruch příjmu potravy je:    

A) Normalizace těžce zpracovaných potravin.  

B) Nezpracované interní problémy, které se nám promítají prostřednictvím stravovacích návyků.

A) Normalizace těžce zpracovaných potravin.

Velká většina TZP (těžce zpracovaných potravin) jsou cíleně vytvářeny tak, aby na nich lidé byli závislí. Cukr, sůl a tuku v kombinaci s hromadou dochucovadel a různých stimulantů, které jsou běžnou součástí TZP, stimulují dopaminové receptory dost podobně jako kde jaké návykové látky.

Nejhorší na tom je, že při užívání kde jakých jiných návykových látek jsou lidé obeznámeny o riziku závislosti, proto ve chvíli kdy na některé z nich začnou být závislí, tak jsou si vědomi toho proč. U TZP tomu tak ale není. Ty se v naší společnosti normalizují i přes to, že je nesčetně studií, které jasně ukazují až jak návykové a škodlivé tyto potraviny jsou. Tato neznalost v kombinaci s obrovskou propagací těchto potravin pak způsobuje to, že lidé jsou závislí na produktech, které se jim podsouvají ze všech stran, které mají extrémně negativní impakt na jejich fyzické zdraví, což pak mnohdy ovlivňuje i jejich psychické zdraví a ani o tom neví. Bojují tedy s něčím o čem nemají ani představu. Což je šílené vzhledem k tomu, že dle odborníků je závislost k TZP silnější než např. závislost ke kokainu. To možná zní jako šokující informace, ale když se rozhlédneme po společnosti, tak to mluví samo za sebe. Velká většina lidí trpí nějakou formou poruch příjmu potravy a nemalé procento populace to vede až do hrobu. Někteří jsou ochotni se do hrobu projíst, jiní tam směřují následkem toho, že se jídlu vyhýbají úplně. V obou případech jde o následek boje s vysoce návykovými produkty.

B) Mentální procesy, které se nám promítají prostřednictvím stravovacích návyků.

Velmi častou příčinou poruch příjmu potravy je přenos interních problémů na vztah k jídlu. Tedy mentální problémy, kterým se nevěnuje žádná pozornost a které pak ovlivňují naše stravovací návyky.

Nejčastější poruchy příjmu potravy a jejich příčiny:

1. Emocionální přejídání

= využívání TZP jako způsob interní seberegulace. V těchto případech se TZP využívají stejně jako kde jaké jiné návykové látky. Tedy jako externí simulace pocitů lásky, péče, bezpečí, komfortu, radosti, naplněnosti atd. Jde zkrátka o závislost k TZP.

V tomto případě je příčinou problému narušený vztah k sobě samé(mu), který způsobuje nenaplněné potřeby a tedy i nepříznivé interní pocity, se kterými se tělo potom snaží vypořádat prostřednictvím konzumace TZP. Zároveň může jít o následek nějakého nezpracovaného traumatu, které vyvolává nepříznivé pocity, se kterými se pak snažíme vypořádat prostřednictvím konzumace TZP.

V obou případech jsou příčinou problému interní pocity nekomfortu, nebezpečí, strachu, stresu, nespokojenosti, nenaplněnosti apod. s tím se pak snažíme vypořádat prostřednictvím TZP, které nám stimulují dopaminové receptory a slouží jako krátkodobá simulace pocitů péče, komfortu, bezpečí, lásky, radosti, úlevy apod.

K vyřešení této poruchy příjmu potravy je potřeba cílit na příčinu problému, čímž je v tomto případě špatný (narušený) vztah k sobě samé(mu), způsobující neschopnost porozumět vlastním potřebám a tedy je i naplnit a nebo nezpracované trauma vyvolávající nepříznivé interní pocity. Tudíž je potřeba pracovat na budování zdravého vztahu k sobě a / nebo pracovat na zpracování nezpracovaných emocí / pocitů. Zároveň je třeba cílit i na závislost k TZP, tedy soustředit se na to, abychom se stravovali co možná nejméně zpracovanými potravinami, tedy potravinami ve své co možná nejvíce přirozené formě.

2. Extrémní restrikce jídla (anorexie)

= Snaha o získání kontroly nad tím jak vypadáme nebo nad tím jak se cítíme

Hlavní příčiny jsou:

a) Nedostatečně vybudované sebe hodnoty (nezdravý vztah k sobě)

Velmi častým problémem bývá nedostatek interních sebe hodnot, mezi které patří sebevědomí, sebeláska a sebe respekt. Tyto interní nedostatky pak vyvolávají pocity nedostatečnosti, nepotřebnosti a nedůležitosti, což způsobuje potřebu je kompenzovat externí akceptací, pozorností a validací a to mnohé vede k extrémní restrikci jídla za účelem získat postavu, o které mají pocit, že by byla v souladu se standardy krásy dané doby a prostřednictvím které by tedy získali tu potřebnou akceptaci, pozornost a validaci.

V tomto případě je nutná práce na tvorbě zdravého vztahu k sobě a budování zdravých sebe hodnot.

b) Potřeba kontroly

V tomto případě může jít o to, že nastávají životní změny nad kterými nemáme kontrolu a nebo, že nastala životní situace, která nás pocitu kontroly nad vlastním tělem zbavila. To v nás vyvolá pocit nedostatku kontroly, což si pak kompenzujeme prostřednictvím stravovacích návyků, ve kterých naopak extrémně kontrolujeme vše co jíme.

K eliminaci této PPP je potřeba se zaměřit na to, co konkrétně v nás vyvolává nebo vyvolalo pocity nedostatku kontroly a práce na tom, abychom našli jiný, méně sebedestruktivní způsob, kterým se s danými pocity vypořádat.

Velmi často jde i o následek emocionálního přejídání, při kterém jsme přestávali mít pocit kontroly nad tím co a kolik toho jíme, což nás pak vede k potřebě kontrolu opět převzít.

3. Kompulzivní přejídání

= Snaha o nastavení rovnováhy

a) Následek extrémních restrikcí a silných přeživších instinktů

Jde o následek dlouhodobé restrikce jídla, která je u jedinců se silnými přeživšími instinkty dlouhodobě neudržitelná. Jejich těla se s touto života ohrožující situací snaží vypořádat prostřednictvím kompulzivního přejídání. Tělo KP využívá jako způsob, kterým se nás snaží udržet naživu. V takových případech jedincům "přepne" a začnou nekontrolovatelně jíst (přejídat se) až do doby, dokud jim není fyzicky zle. Jde o následek našeho těla, které je podvyživené, je v modu krize a proto se nás tímto způsobem snaží udržet naživu. Toto není něco za co bychom se měli bičovat. Naopak, jde o známku toho, že máme silné a funkční tělo se silnými přeživšími instinkty. Za to bychom měli být nesmírně rádi, ne každé tělo takto totiž reaguje a to spoustu lidí vede do hrobu.

V tomto případě je k eliminaci KP nutné cílit na příčinu problému, která způsobuje potřebu extrémní restrikce jídla, tím navazujeme na výše uvedené PPP.

Zároveň je potřeba eliminovat podvyživení způsobující potřebu KP. Tedy "projíst se" z KP a to prostřednictvím zdravé vyvážené stravy. Tedy stravy z co možná nejméně zpracovaných potravin, díky které se tělo dostane z modu krize a pomalu ale jistě může začít optimálně fungovat.

b) Následek interní nerovnováhy (mindset "všechno nebo nic")

KP je velmi běžná PPP u lidí kteří jsou notoričtí extrémisti s mindsetem všechno nebo nic. Tedy buď jí co je napadne a klidně se i přejídají, příčinou problému je velmi často EP a následně se to snaží vykompenzovat extrémní restrikcí jídla, což je ale z dlouhodobého hlediska vede zpátky k EP a furt dokola. Takže jsou v cyklu kompulzivního přejídání.

V tomto případě se tato PPP váže s výše uvedenými PPP. Jde tedy o kombinaci EP a extrémní restrikce jídla.

Je proto potřeba cílit na příčinu toho co vyvolává potřebu EP a pracovat na eliminaci dané příčiny. Takže buď práce na zpracování interních nezpracovaných emocí (traumat) nebo práce na budování zdravého vztahu k sobě samé(mu), tedy na schopnosti se interně regulovat a naplňovat vlastní potřeby v kombinaci se změnou stravovacích návyků a tedy zaměření se na stravu založenou na nezpracovaných nebo co možná nejméně zpracovaných potravinách.

Zároveň je třeba se zaměřit i na tvorbu interní rovnováhy, vzhledem k tomu, že se nám právě ta interní nerovnováha promítá na stravovacích návycích.

4. Bulimie

= "Vyvrácení škod způsobených jídlem"

Bulimie je následek KP. Jde o způsob, kterým se jedinci snaží vypořádat s následky KP. Proto k vyřešení bulimie je třeba cílit na výše uvedené příčiny problému.

5. Ortorexie

= Perfekcionismus promítající se na stravovacích návycích

Ortorexie je mnohdy následek snahy mít co možná nejvíce "čistou" stravu. Příčinou problému bývá perfekcionismus ve spojení s potřebou kontroly.

K eliminaci potřeby kontroly je třeba cílit na stejné příčiny problému jako u druhého bodu a v tomto případě je potřeba práce i na eliminaci perfekcionismu, což se do určité míry váže i s potřebou kontroly a s tím spjatými problémy, zároveň může jít o nedostatečný nadhled. Jde o problém toho, že se jedinci nedokážou smířit s realitou toho, že naše tělo ani strava nebude nikdy perfektní. Proto je důležitá i práce na smíření se s tímto faktem.

Na závěr bych jen dodala, že to co mají všechny PPP společné, tak je to, že k jejich překonání je potřeba změna stravovacích návyků, vzhledem k tomu, že TZP patří mezi hlavní příčinu problému. Tudíž eliminace TZP a zaměření se na stravu, která je primárně založena na nezpracovaných potravinách je úplný základ pro eliminaci PPP v kombinaci s interní prací na překonání emocionálních problémů.