Emoce

Emoce jsou způsob našeho těla jak s námi komunikovat.
Proto je důležité je abychom je vnímali, akceptovali a abychom jim zvládali porozumět.
 
Prostřednictvím emocí se učíme sami sobě porozumět. Učíme se o vlastních potřebách a hranicích to nám pak pomáhá s budovanim zdravého vztahu k sobě samému, což pak pozitivně ovlivňuje i tvorbu vztahů s okolím, ale především to má pozitivní vliv na psychické i fyzické zdraví.
Protože stav našeho fyzického i psychického zdraví je úzce spjatý s naší schopností budovat zdravý vztah k sobě samému, tedy porozumět sobě, vlastním potřebám a díky tomu je i naplňovat.
Takže emoce a naše schopnost je vnímat, akceptovat a porozumět jim má obrovský vliv na celý náš život.

Neschopnost porozumět a akceptovat vlastní emoce způsobuje tři sebedestruktivní styly bytí:
 
A) Emocionální nerozvážnost
V těchto případech se jedinci nechávají unášet emocemi, nejsou schopni je regulovat a tak jim neustále podléhají, což potlačuje / eliminuje schopnost racionálně přemýšlet (protože naše tělo má utlumenou schopnost racionálně přemýšlet, kdykoliv jsme v zápalu emocí a nedokážeme s nimi pracovat).

To pak dané jedince mnohdy vede k:
a) unáhlenému a nerozvážnému stylu bytí / rozhodování, při kterém je mnohdy unášení se emocemi vede k bolestivým a sebedestruktivním rozhodnutím
b) neschopnosti překonat emocionálně náročné situace, tedy k utápění se v negativních emocích 

to pak tvoří interní pocity nestability, nedůvěry v sebe samého a k interním pocitům nebezpečí.

Tato situace by se dala přirovnat ke vztahu s někým, kdo:
a) na každý náš, mnohdy i hloupý nápad kývne, je tzv. pro každou srandu, ale to z dlouhodobého hlediska netvoří pevný a solidní vztah
b) nechá se rozhodit kde jakou věcí / situací, vyvolávající negativní emoce.

Víme, že na takového jedince pak není spoleh a že nás:
a) jeho nerozvážnost muže dostat, nebo i dříve dostala do problémových, bolestivých nebo i nebezpečných situací
b) jeho nestabilita a nestabilní mentální rozpoložení dovádí do stavu nejistoty v daného člověka a nedůvěry v jeho schopnost sebevědomě a rozumě působit 

proto takovému jedinci pak nevěříme, nevěříme jeho schopnosti udělat správné rozhodnutí a to v nás kultivuje pocit nestability a nedůvěry v daném vztahu, což je interní proces, kterým si v tomto případě procházíme i co se vztahu k sobě samému týče.

B) Emocionální nedostupnost
Druhý způsob jakým se lidé snaží vypořádat s emocemi ve chvíli kdy k nim nemají zdravý vztah a nerozumí jim, je emocionální nedostupnost, tedy potlačování a / nebo utkání od emocí.

V tomto případě se jedinci
a) vyhýbají situacím, které by v nich vyvolali nějaké silnější emoce 
b) emoce potlačují a snaží si je nepřipouštět

To ale opět tvoří interní pocity nedůvěry, nekomfortu a nebezpečí, protože je to ekvivalentní tomu, jak kdybyste měli mít vztah s člověkem, který má na starosti péči o vás a je jediný, na kterého se můžete spolehnout, nicméně on by se vám při každé vaši snaze se vyjádřit
a) vyhýbal 
b) nebo by vás ignoroval

dával by vám tím najevo, že ho nezajímají vaše potřeby, pocity atd. a to by ve vás opět kultivovalo pocity strachu, nekomfortu, nedůvěry a nebezpečí. Což je přesně to, co se v tomto případě děje, při budování vztahu k sobě samému.

C) Kombinace obou
V těch případech se v jedinci střídají stavy, při kterých nejdříve emoce potlačuje, pak je jimi úplně pohlcen a proto jim následně podléhá, to pak vyvolávala potřebu je zase potlačovat a furt dokola.

Ve všech případech jde o následek neporozumění vlastním emocím a tedy i neschopnosti je akceptovat a regulovat. A to interně tvoří pocity nekomfortu a nebezpečí s čím se pak daní jedinci mnohdy snaží vypořádat prostřednictvím sebedestruktivních copingových strategií (emocionální přejídání, konzumace omamných látek, toxické vztahové dynamiky, mentální nestabilita + jakékoliv jiné následky porušeného vztahu k sobě samému, tedy v podstatě veškeré nám známé copingove strategie).

Tyto styly bytí pak nemají negativní vliv jen na tvorbu vztahu k sobě samému, ale zároveň i k okolí. Což pak vede k nezdravým vztahovým dynamickám, prostřednictvím kterých se pak tyto dysfunkční vzorce chování mnohdy přenáší i generačně. 

Proto je důležité emoce regulovat, což nám pak pomáhá balancovat emocionální stránku nás s tou racionálně uvažující stránkou nás. To vede k interní stabilitě a solidně vybudovanému vztahu k sobě samému, což má pozitivní vztah na vztah k okolí a zároveň i na naše celkové zdraví a na kvalitu našeho života jako takového.

Emoce regulujeme prostřednictvím toho že:

1. Vytvoříme si prostor pro vyjádření emocí (akceptace emocí)
 - Je důležité vytvářet prostor pro to, abychom své emoce procítili, teddy dovolit si dané emoce procítit namísto toho, abychom předstírali, že je vše v pořádku i když není. Takže je třeba abychom si vytvořili prostor k tomu, abychom se vybrečeli, ve chvíli kdy je to pořeba a kdy jsme smutní, frustrovaní, cítíme pocity vzteku apod. 

2. Poté přichází čas na porozumění (validace emocí)
- Je důležité, abychom věděli, že pociťovat emoce není nic špatného. Jde jen o způsob našeho těla, které se s námi  snaží komunikovat. Značí nám tedy o tom, co je v souladu s našimi potřebami a co naopak není. Kde jsou naše hranice a jestli je někdo přešlapoval / přešlapuje. Jaké jsou naše potřeby a jestli žijeme v souladu s nimi nebo naopak ne atd.

Tudíž ve chvíli, kdy se projevují negativní emoce, pak nám to jen značí, že je něco v nepořádku a je třeba tomu věnovat pozornost.

Vnímat signály toho našeho těla a reagovat na ně prostřednictvím té validace těch emocí. Tedy prostřednictvím toho, že dané emoce příjmáme, vnímáme, vidíme, tak tělu značíme, že mu rozumíme. To je pro tělo velmi uklidňující, přirozeně to pak eliminuje zápal emocí a naopak je to utlumuje.

Protože jak už jsem výše zmínila. Tělo využívá emoce pouze jako způsob komunikace s námi. Proto ve chvíli kdy je vnímáme, tak eliminujeme eskalaci emocí, protože jejich pointou bylo na něco upozornit, tudíž ve chvíli kdy reagujeme a snažíme se porozumět tomu, na co se snaží upozornit, pak netřeba eskalace emocí, protože účel splnili.

3. Na závěr je dobré zužitkovat info z celé situace (analýza emocí)
- Nestačí jen vnímat ty emoce, ale je třeba jim i rozumět. Tedy vnímat to, co přesně situaci, která způsobila eskalaci emocí a co dělat abychom celé situaci v budoucnu předešli, abychom ji lépe vyřešili nebo abychom si lépe porozuměli.
Takže co bylo příčinou těch emocí a co můžeme udělat pro to, abychom situaci neopakovali případně abychom si lépe porozuměli.

Porozuměním tomu a reagováním na to, jsme schopni porozumět sobě a vytvořit si tak podmínky pro to, abychom žili v souladu s vlastními potřebami a abychom pro sebe (případně i pro budoucí generace) tvořili optimální podmínky, což pak vede k solidnímu vztahu k sobě samému, tvorbě pocitů bezpečí, klidu, péče a lásky a to pak vede k emocionální stabilitě a celkově k solidnímu fyzickému i psychickému zdraví a zároveň i ke kvalitnějším externím vztahům.